Jdi na obsah Jdi na menu
 


Porod

4. 2. 2008

Mnozí začínající chovatelé v obavě, že zmeškají porod své fenky, v noci nespí a bojí se odskočit třeba i na nákup. Druhým extrémem jsou naopak ti, kteří si nedělají starosti a vesele na celý den opouštějí domov v blahém přesvědčení, že "příroda si pomůže sama". Není snad třeba zdůrazňovat, že ani jeden z těchto postupů není správný. Vycházíme-li ze základního předpokladu, že březost trvá průměrně 63 dní, ale může se pohybovat v rozpětí 58 - 68 dní, je třeba si právě v této době fenky bedlivě všímat. Příznaky blížícího se porodu jsou většinou přinejmenším u prvniček natolik výrazné, že je včas zaregistruje i začátečník. Často již 12 - 24 hodin před vlastním porodem začne být fenka nápadně neklidná, přechází z místa na místo, přestane přijímat potravu včetně největších laskomin a občas zrychleně dýchá. V této době se také výrazně snižuje tělesná teplota feny. Pokud majitel ví, jakou tělesnou teplotu jeho fena běžně má (u psů je totiž dost velké rozpětí, udává se 38,5 - 39,4 °C), snadno zaregistrujete její výrazné snížení, v průměru na 37,2 - 37,5 °C. To jednoznačně signalizuje, že porod je za dveřmi. Pokud ovšem vaše fenka není na měření teploty v konečníku zvyklá, raději ji v této době nestresujte a o to více si všímejte změn v jejím chování.


Za několik hodin, někdy i po celém dnu na "fázi neklidu" navazuje vlastní porod. Tomu by měl být chovatel bezpodmínečně přítomen, až už bude jeho asistence zapotřebí nebo ne. Ostatně to nemůže bezpečně předem vědět ani sebezkušenější chovatel. Tím vás nechceme nijak vyděsit, většina porodů probíhá naprosto normálně, nicméně jistá ostražitost je vždy na místě. Také není na škodu se předem domluvit s vaším veterinářem, zda by byl ochoten v případě komplikací zaskočit nebo na koho se máte obrátit v době jeho nepřítomnosti. Zvláště chovatelé plemen jako jsou angličtí buldoci, francouzští buldočci, bostonští teriéři apod., kde je riziko větší, by na to rozhodně neměli zapomínat. Právě u nich vyvstává častěji než u jiných nutnost provést císařský řez, a to už je samozřejmě záležitost pro odborníka.
Na druhé straně bychom rádi varovali před přílišnou nervozitou či uspěchaností ze strany chovatele. Zvláště porod prvního štěněte většinou trvá déle, než bychom si přáli a představovali. I když pro nezkušeného chovatele jistě není lehké vidět fenu se hodinu i více trápit a snaha pomoci je pochopitelná, bylo by neodpustitelnou chybou ji v této chvíli transportovat do veterinární ordinace. Obecně je třeba se řídit tím, že intervaly do dvou hodin (i když většinou bývají podstatně kratší, často třeba jen deset minut) jsou v normě a není nutno dělat paniku. Nejvýše se pro uklidnění duše v těchto chvílích můžete poradit se zkušeným chovatelem. Pokud o sobě víte, že jste slabší povahy, těžko se rozhodujete v kritických situacích či máte sklon ke zkratovému jednání raději si zkušeného chovatele pozvěte na celý porod. Vaše fenka to nejspíše nebude potřebovat, ale vy se uklidníte a nebudete svoji nervozitu přenášet na ní.


Vlastní porod se ohlásí intenzivními stahy, kdy fena většinou leží na boku, případně vstává. Než první štěňátko spatří světlo světa, může to trvat půl hodiny, hodinu, ale také dvě hodiny. Ostatní už většinou následují rychleji, zhruba po půl hodině, někdy dokonce po pár minutách. Celková doba porodu je závislá především na početnosti vrhu. Všechno může být odbyto za dvě hodiny, ale také za 12 hodin a pořád se ještě jedná o normální, fyziologický porod.
Často diskutovanou otázkou je nutnost pomoci chovatele při porodu. Opět se musíme řídit chováním naší fenky. Pokud si během porodu počíná suverénně, narozená štěňata zbavuje plodových obalů a olizuje je, je všechno v nejlepším pořádku a chovatel může zůstat v roli pozorovatele, případně jen podváže a ustřihne pupeční šňůru (ve vzdálenosti asi 2 cm od bříška štěněte). Nejeví-li fena o štěňata zájem, je neklidná, nervózní nebo zesláblá, zbavíme štěně plodového obalu sami (sterilními nůžkami), čistým hadříkem nebo buničinou pečlivě vytřeme nos, ústní dutinu a poté i tělo štěňátka. A opět nesmíme zapomenout na odstřižení plodové šňůry. Potom podle situace štěně buď přiložíme feně ke strukům, nebo ho prozatím uložíme do krabice k termoforu nebo láhvi s teplou vodou, obalené látkou. Vysoká teplota prostředí, ve kterém štěně první hodiny a dny po narození žije, je nezbytná, neboť novorozená štěňata ještě neumí sama vytvářet teplo a hrozí jim prochladnutí. Proto bychom se měli snažit udržovat teplotu prostředí během prvních deseti dnů asi na 30 °C.